Poslední novinky

9.2.2017 - „Z mého zápisníku“
Dlouho jsem neaktualizoval můj web a tak se může případnému návštěvníkovi zdát, že má aktivita skutečně zamrzla. Rozhodl jsem se proto napsat pár vět o dění kolem mě. Koho už teď nudím, ať rovnou přeskočí následujících sedm bloků textu.

Život je bohužel hlavně o tom trávit čas v práci. Když člověk přijde domů, tak je rád, že si trochu odpočine a než se znovu naděje, tak je zase zpět v práci. Najít ten den energii pro další aktivity je občas těžké. Proto gratuluji každému, komu se daří tento kolotoč alespoň trochu nabourávat. Já se o to alespoň snažím prostřednictví různých aktivit, což je jeden z důvodu, proč to tady „zamrzlo“.

Co se týče vysílání, tak má činnost posledních měsíců byla bohužel nulová. Není to tím, že by se mi nechtělo. Nerád dělám věci, u kterých postrádám jejich smysl. Proto vážnější závodění z domu považuji za předem prohraný boj se stále narůstajícím rádiovým smogem. Plány nejbližší harmonizace pásem jsou mimo jiné rozvoj LTE v TV pásmu spolu s přechodem na vyšší modulace. Moc jsem nad tím neuvažoval, ale pro běžný radioamatérský provoz to pravděpodobně nevěští nic dobrého.
Proto vysílat vyrážím (nejčastěji s Láďou OK2VEF) někam za rádiovým klidem. Kombinací letošních volných víkendů, mých pracovních a Láďových rodinných okolností jsme dospěli k docela nemilému faktu. Bez složitých organizačních zásahů nejsme schopni vyrazit na více než dva provozní aktivy za celý rok! A aby se to povedlo, musíme být zdraví a počasí by mělo být rovněž dobré.
Pak se stane, že se to konečně povede. Vyrazíte někam na hory a narazíte na „radioamatéra“ - „blbce s přebuzeným tranzistorem“, který vám celé vysílání znechutí.

Abych nepůsobil pouze negativním dojmem, kolem elektronických konstrukcí je situace přece jen příznivější. Jedna z posledních konstrukcí, kterou jsem zveřejnil na tomto webu je konstrukce řídicí jednotky rotátoru s Ethernetem. S konstrukcí jsem byl poměrně spokojen.
Rozhodně však není dokonalá, potřebovala by odstranit chyby a ideálně doplnit o další vylepšení. To by znamenalo rozsáhlejší úpravy 5 let staré DPS. S ohledem na mnoho dalších důvodů to však přestává dávat smysl.

Tvorba elektronických konstrukcí je obor, který mě baví i v jiných oblastech. Proto po dokončení rekonstrukce bydlení jsem se pustil do výroby modulárního systému domácí automatizace. Nijak to nespěchá, tak se tím po chvilkách bavím. Jedná se o soustavu několika autonomních systémů, které dokáží mezi sebou komunikovat. Snažil jsem se to promyslet ze všech úhlů pohledu tak, aby to sloužilo a ne naopak nadělalo více problémů. Zbytečnými detaily vás ale nechci zatěžovat.
Pro účely komunikace s okolím mi chybí vyrobit jakýsi bridge, který bude interagovat mezi jednotlivými podsystémy a ekosystémem Applu. Provizorně to emuluji prostřednictvím převodníku a linuxového serveru. Hotové zařízení tedy nesmí být žádné ořezávátko.

Původně jsem chtěl tento systém postavit na procesoru AT91SAM9G35 s DDR pamětí, NAND pamětí a na to naportovat Linux. To je docela slušná výzva a snad se k ní někdy vrátím. Bohužel uprostřed návrhu jsem od tohoto řešení ustoupil, protože výrobní cena DPS pro takové řešení není při jednom kusu obhajitelná. Viděl jsem základní konstrukci podobného typu postavenou na čtyřvrstvé DPS mimo specifikace výrobce. Jsou přitom ale nutné dost velké ústupky a riskování, což rozhodně není vhodné pro dlouhodobě spolehlivý provoz a tedy směr, kterým bych se chtěl vydat.

Rozhodl jsem se tedy jít jinou cestou. Programovat mikrokontroléry jsem začal na jádrech 8051 zpravidla Atmel AT89CXX. Následovala jedna konstrukce s Microchipem a rychlý útěk zpět k Atmelu tentokrát s jádrem AVR. Tyto kontroléry mám zvládnuté na poměrně vysoké úrovni, proto jsem logicky začal hledat výkonnější bratříčky v okolí této rodiny. Bohužel musím konstatovat, že se mi to nepovedlo. Vždy to skončilo na špatné dostupnosti na trhu (tedy špatné opakovatelnosti výroby) a vždy s poměrně vysokou cenovkou.

Není to tak dlouho, co proběhla akvizice Atmelu právě Microchipem a tak se nejde zas tak moc divit, že po patnácti letech se zase vrtám v Microchipu! Přes některé špatné vlastnosti, které mě v minulosti vedly k odchodu k AVR a které (jak jsem nedávno zjistil) bohužel setrvají dodnes, jsem občas i velmi mile překvapen. Jen kdyby chybovost jejich produkce byla trochu menší!
Microchip má proti původnímu Atmelu na trhu velmi dobrou dostupnost v širokém spektru součástek, což je velmi příjemný fakt. Rozhodl jsem se tedy vyzkoušet realizovat výše uvedenou konstrukci na mikrokontroléru od Microchipu PIC32 série MZ.

Abych si tuto platformu dostatečně otestoval, rozhodl jsem se jako mezikrok realizovat novou verzi řídicí jednotky rotátoru s mikrokontrolérem PIC32MX795F512H. Mikrokontrolér je dostatečně výkonný a disponuje dostatečným množstvím paměti na to, abych do něj mohl implementovat pokročilejší funkce, moderní protokoly a hlavně je dobře dostupný.
Nová verze jednotky má za úkol sjednotit dřívější dvě konstrukce jedinou verzí jednotky. Ta bude v základu disponovat USB portem a bude-li případný zájemce chtít, může volitelně osadit i součástky Ethernetu. Abych sjednotil výrobce procesoru i u čidla, navrhl jsem i novou desku pro magnetické čidlo, kterou je možné osadit obvodem AS5040 (10 bitů) nebo AS5045 (12 bitů).

Původně jsem chtěl mít v těchto dnech již konstrukci připravenou ke zveřejnění. Pracovat jsem na ní začal v listopadu 2016 s tím, že během Vánoc začnu programovat první prototyp. Bohužel součástky jsem neměl doma a chtěl jsem stihnout využít slevovou akci výrobce desek. Spoléhal jsem na to, že pouzdro TQFP64, které používám už řadu let u Atmelu, bude u Microchipu stejné. Výsledkem bylo to, že jsem rozdíl zjistil až před osazováním. Musel jsem desky objednat znovu. Hold sleva této desky se mi prodražila.
Vše se mi tedy o měsíc zpozdilo, nové desky dorazily až v lednu, během kterého jsem v rámci oné snahy vypadnout ze stereotypu stihl navštívit čtyři různé země a tedy moc dalšího času nezbylo.

Práce tedy i trochu díky smůle postupují velmi pomalu a bylo by předčasné uvádět kdy a zda-li vůbec novou konstrukci uveřejním. Podařilo se mi sice již oživit kritické části obvodů od napájení po Ethernet, nicméně jsem teprve na začátku a definitivní rozhodnutí udělám až po ověření základní funkčnosti a měření emisí při provozu. Prostě nechci konstrukci pouštět do světa, dokud nebude odladěna. Přece jenom je to koníček, vývoj není zadarmo a případné zvýšené náklady by mě mohly od toho odradit.

Tak uvidíme. Můžete mi alespoň držet palce. I trocha štěstí je potřeba. A jak vypadá nová jednotka? Můžete se podívat na model i fotku osazené desky:


21.2.2017 - UPDATE
-----------------------
Dnes se mi podařilo zprovoznit základní funkce nové jednotky. Firmware stále vyžaduje mnoho hodin dolaďování a optimalizace. Každopádně se dá říci, že kromě bootloaderu (na ten se netěším) jsem ze softwarové stránky z nejhoršího venku.
Nová jednotka disponuje čtyřmi rozhraními pro komunikaci s nadřazeným systémem. Momentálně se mi podařilo implementovat USB-HID protokol a IPv4/TCP protokol s AES šifrováním.

Sériový port chci emulovat pomocí USB. S fyzickým sériovým portem v dnešní době již nepočítám, ale na desce je vyvedený UART, takže nebude problém jej kdykoliv dodělat pomocí převodníku MAX3232 apod. K UARTu bude možné připojit i bluetooth modul, což ve spojení s tabletem je představa, která mě napadla už dávno pro použití na portable. Zatím to ale skutečně zůstává pouze jako představa.

5.3.2017 - UPDATE 2
-------------------------
K příležitosti 1. subregionálu jsem zajel na stanoviště OK2I vyzkoušet novou verzi jednotky. Je zde mnohem větší rádiový klid než u mě doma. Mirek UYZ zde zápasil s porouchaným pohonem 70cm antén. Rozhodl jsem se mu pomoci. Mirek absolvoval cestu z Havířova a bylo by škoda, kdyby to „musel odpískat“. Po vyndání ulomeného zubu ze soukolí pohonu Mirek začal vysílat.
Já pak využil neobsazeného stanoviště 2m k testování nové jednotky. Bohužel i zde jsem narazil na mechanický problém s otáčením, nemohl jsem tedy jednotku vyzkoušet v ostrém provozu. Provedl jsem tedy alespoň poslechové testy ve fixním směru.
Výsledky jsou zatím povzbudivé. Nová jednotka na rozdíl od sériové verze nevnášela při poslechu v pásmu 144MHz žádný šum. Alespoň já jsem jej v poměrně rušném pásmu nezaznamenal. To mě potěšilo a motivovalo udělat další testy. Pokud nenarazím na problémy, provedu úpravy a nechám vyrobit finální verzi DPS.


14.8.2016 - Serial port apps quick fix
Je to jen rychlý fix, který vznikl při práci na jiném projektu. Není již potřeba administratorských práv pro detekci sériových portů.
Týká se aplikace fw_flash a Rotátor manageru.


8.7.2016 - Polní den 2016 - Přední kopec
Informace o vysílání z Předního kopce u Jakubčovic.


Syndikovat obsah